Sklípkani - chov
1.- Jak velkého pavouka si mám koupit?
2.- Samici či samce?
3.- Jak poznám pohlaví pavouka?
4.- Je pavouk agresivní a budu ho smět brát do ruky?
5.- Z jaké země pavouk pochází a jaké podmínky mu mám vytvořit?
I když navštívíte sebelepší prodejnu, né všude Vám budou schopni poradit ve všech věcech.Proto si zkusíme na tyto ale i mnohé jiné otázky odpovědět.
Příprava terária:
Ještě než si sklípkana doneseme domů,měli bychom mít předem připravené terárium ve kterém budeme pavouka chovat.Někteří chovatelé sice dodnes dávají přednost klasickým umělohmotným faunaboxům,nicméně zde se budeme bavit o teráriích skleněných.Hned zezačátku bych chtěl upozornit všechny začínající chovatele, aby se vyvarovali chovu sklípkanů v obyčejných akváriích přikrytých jakousi obyčejnou nebo skleněnou deskou.V takovýchto provizorních "teráriích" se vám jen málokdy podaří udržet podřebnou vlhkost kterou některé druhy sklípkanů vyžadují,a navíc Vám hrozí i útěk pavouka nebo jeho zranění.
Jelikož sklípkany rozdělujeme na tři druhy,(norový,pozemní a stromový),měli bychom jim podle toho také terárium přizpůsobit.Pro středně velkého norového sklípkana bych doporučil terárium o rozměrech 20x20x25cm(d-š-v),do kterého bych umístil cca. 10 až 15 cm rašeliny popřípadě lignocelu.Pro pozemního sklípkana postačí terárium o rozměrech 20x20x20cm a zhruba 5 až 10 cm substrátu.Pro stromového sklípkana postačí základna terária 20x20cm avšak na výšku by terárium mělo mít alespoň 30 až 40cm.Pokud bude výška vyšší tak se nic neděje,spíš naopak.Protože jsou pavouci převážně noční tvorové a přes den se rádi ukrývají,měli bychom jim do každého terária pokud možno do zadního rohu umístit úkryt.Takovýto úkryt si můžete sami vyrobit např. z kokosu nebo z květináče,popřípadě ho zakoupit v prodejně.Samozřejmě nesmíme zapomínat na to že i sklípkani jsou živý tvorové a proto v žádném teráriu nesmí chybět miska s čerstvou vodou.
Jakého sklípkana si pořídit?:
Každý začínající chovatel by měl už předem vědět jákého sklípkana by si chtěl pořídit.Existují totiž druhy sklípkanů které jsou toxické nebo agresivní,a ty bych do začátků v žádném případě nedoporučoval.Jsou však ale i druhy sklípkanů jako např. Brachypelma nebo Grammostola které nemají nijak zvláštní potřebu útočit kousnutím (pokud jim k tomu nedáme důvod),a dají se bez větších problémů brát na ruku.Tyto druhy se však většinou vyznačují tím,že si při pocitu ohrožení mohou mechanicky vytrhávat ze zadečku žahavé chloupky které se zapichují do kůže člověka a způsobují tak nepříjemné svědění.Jinak já osobně mám s druhy Brachypelma (vagans,albopilosa aj.) a Grammostola (rosea) velmi dobré zkušenosti a do začátku je mohu všem jedině doporučit.
Anatomie sklípkana:
Již při prvním pohledu na sklípkana je patrné že tento se skládá ze dvou hlavních částí,a to z hlavohrudi(cephalothorax) a ze zadečku (abdomen).Vrchní stranu hlavohrudi tvoří tzv. štít (karapax) na kterém se nacházejí čtyři páry očí díky nimž má sklípkan dobrý široký úhel vidění,a jamka vnikající do těla sloužící jako úpony mohutných svalů savého žaludku.Na spodní straně hlavohrudi se pak nachází tzv. prsní štít (sternum).Dále má sklípkan čtyři páry kráčivých nohou z nihž každá má osm článků a makadla (pedipalpy).Ty jsou o jeden článek kratší a v pozdějším stadiu pavouka slouží například k páření.Také nesmíme zapomenout na kusadla (chelicery) v nihž se nacházejí jedové žlázy a které slouží k usmrcení kořisti.Naopak na konci zadečku jsou patrné dva výrustky (snovací bradavky) které mají na koncích malé otvůrky a ve kterých se nacházejí snovací žlázy.Těmito pavouk vytváří hedvábná vlákna sloužící k různým účelům.
Krmení:
Sklípkani mají tu výhodu že nepotřebují dostávat potravu tak často jako jiná zvířata.Jestliže například středně velkému sklípkanovi dáme velkého cvrčka a poté odjedeme na měsíc či dva mimo domov,rozhodně mu tím nijak neuškodíme.Dokonce jsem se od různých chovatelů dozvěděl že někteří sklípkani vydrží i půl roku bez potravy.Jak již jsem se zmínil tak nejvhodnější potravou pro sklípkany jsou různí cvrčci,luční kobylky a jiná drobná havěť.Někteří dospělí jedinci pak dokáží pozřít myšší holátko a velké druhy jako Theraphosa blondi nebo Theraphosa apophysis dokonce i dospělou myš.Na světě existují i druhy sklípkanů kteří dokáží ulovit např. menšího ptáka nebo hada.Nám však postačí když mladým sklípkanům vhodíme do terária malého cvrčka cca. jednou za týden až čtrnáct dní a dospělým sklípkanům velkého cvrčka nebo myšší holátko (dle velikosti pavouka) jednou za tři týdny až měsíc a půl.
Upozornění: Pokud bude sklípkan odmítat potravu,většinou to znamená že u něho v brzké době dojde ke svleku.Proto mu živou potravu co nejdříve vyjměte z terária aby ho při svleku nemohla zranit.Po svleku pak sklípkana min. týden nekrmte.
Svlékání:
Jelikož i pavouci mají jako někteří další členovci jakousi kostru která jim brání v růstu,je potřeba aby se sklípkan čas od času svlékl tak jako to dělají například hadi.Při tomto zajímavém procesu si sklípkan upřede jakési pavučinové lůžko do kterého si lehne na záda.Poté již můžeme pozorovat jak se pavoukovi pomalu odděluje vrchní část karapaxu,poté následuje svlek zadečku (abdomenu) a nakonec pavouk ze staré exuvie vytáhne i nohy.To celé může trvat i několik hodin.Po dokončení svleku zůstane pavouk ještě nějaký čas ležet na zádech a chvilku trvá než se otočí zpět na nohy.Za zmínku stojí jistě i to,že sklípkan je během celé této činnosti velice zranitelný a proto se nedoporučuje s ním během svleku jakkoliv manipulovat.
Jedovatost a agresivita:
Stejně tak jako jiní pavouci tak i sklípkani disponují jedem,a to v různém množství.Není však znám případ kdy by po kousnutí toxickým sklípkanem došlo k úmrtí člověka,jsou ale známy případy kdy došlo k vážným zdravotním problémům ( křeče do dlouhých svalů,problémy s dýcháním apod.).K úmrtí může dojít pouze v ojedinělých případech po kousnutí snovačkou jedovatou známou také jako černá vdova (lactrodectus mactans) která se vyskytuje v Austrálii a severní a střední Americe.Mezi země které osidlují jedovatí sklípkani se řadí pedevším Asie a Afrika,Amerika až na nějaké vyjímky není jedovatostí sklípkanů nijak významná.Mezi toxicky významné druhy sklípkanů pak můžeme zařadit například druhy jako Poecilotheria,Haplopelma,Pterinochil a Stromatopelma.Naopak mezi toxicky nevýznamné řadíme druhy Avicularia,Brachypelma,Grammostola a jiné druhy z Ameriky.Například Grammostola rosea má účinný jed na usmrcení ještěrek,hadů apod. ale né k usmrcení zdravého člověka.Nicméně však stojí za zmínku že každé kousnutí sklípkanem je velice bolestivé a způsobuje mechanické poškození tkáně.